Moje cesta za štěstím

Přeju ti :„Hodně štěstí!“  Kolikrát jste to již slyšeli či sami vyslovili?  Štěstí si přejeme k svátku, narozeninám, novému roku. Každý po něm toužíme. Co to ale štěstí je. A kde ho najít? V majetku?  Úspěchu?. Lásce?  Můžeme ho hledat ve vnějším světe. Doufat, že ho najdeme. Lopotit se za ním. Můžeme si říkat, že budete  šťastná, až budete mít krásný dům, milovaného partnera, báječné děti, exotické dovolené. A pak, když máme krásný dům, milovaného partnera, báječné děti i exotické dovolené, zjistíme, že pocit štěstí se dostavil, ale jen na chvíli. Na krátko. A tak opět začneme po něčem toužit, něco chtít, abychom ho opět zažili. Alespoň na chvíli.

Se štěstím se jde ale potkat i jinak. Po letech sebepoznání, práce na sobě, jsem se potkala sama se sebou. Slovy Anny Hogenové jsem začala žít z vlastního pramene. A tam, v hloubi sebe, jsem to nalezla. Klid, radost, ticho, vnitřní sílu. A ten klid, radost, ticho a vnitřní síla se mnou zůstává i ve chvílích, kdy venku prší a mnozí lamentují nad škaredým počasím. Zůstává se mnou i ve chvílích, kdy jsou lidé okolo mě naštvaní a nepříjemní. Zůstává se mnou i když v rozhlase slyším zprávy z domova či ze světa. Zůstává se mnou, protože je to vnitřní štěstí. Pocit, že jsem sama se sebou a je mi se sebou dobře. A ten pocit mi nikdo a nic nemůže vzít. Je mi v něm neskonale dobře a už nemusím hledat prchavé okamžiky vnějšího štěstí.

 

Kontakt

PhDr. Dita Fürychová Na Rybníku 203, Pardubice Nemošice 737 302 973 furychova@centrum.cz